Příspěvek ukazuje, že ustanovení eucharistie Ježíšem při poslední večeři není nenavazuje jen na židovský rituál paschální hostiny, ale současně byla Ježíšem chápána jako obnovení davidovského králoství. Tento aspekt je vyzdvižen zejména v lukášovském díle, tj. ve třetím evangeliu a ve Skutcích apoštolů.
Tento Lukášův teologický pohled na Ježíšovo velikonoční tajemství odpovídá mnohým mesiášským představám a očekáváním literatury Druhého chrámu. Jelikož je tato obnova spojena s termínem "nová smlouva", nelze ji chápat jako pouhé restaurování dřívějších modelů království, přesto však je lze všechny chápat v jasné kontinuitě s nimi.