Studie se zabývá eucharistií jako obětí Krista a jeho mystického těla. Nejprve stanovuje první analogát, jímž je jediná a dokonalá oběť Krista velekněze na kříži.
Autor studie vychází z učení sv. Tomáše Akvinského, který své pojetí oběti buduje na definici oběti sv.
Augustina. Augustin akcentuje finalitu oběti, jíž je blažené sjednocení s Bohem.
Kristova oběť lásky je svátostně reprezentována dvojí konsekrací v eucharistii, která je zároveň duchovní obětí církve. Eucharistie jako svátost lásky sjednocuje mystické tělo církve.
Ovocem eucharistie je duchovní oběť věřících, kteří se díky účasti na eucharistii připodobňují Kristu. Stejně jako on jsou věřící při eucharistii těmi, kdo obětují, a zároveň těmi, jejichž celých život je obětovaným darem.
Stejně jako Kristus tak dosahují sjednocení s Bohem.