Autoři studie se pokusili načrtnout badatelské možnosti při zpracování tématu ideologizace veřejného prostoru města Kladna a přispět k diskusi o přístupech a metodách nově se formující urbánní antropologie a jejímu prolínání s příbuznými obory. Na základě sledování kladenského urbánního prostoru a zdůraznění jeho nejzřetelnějších změn se dalo říci, že se Kladno stávalo výkladní skříní komunistického režimu.
Místn í proměna Kladna se úzce odvíjela od celostátních ideových plánů, které byly představovány vrámci sjezdů komunistické strany a jejích přidružených organizací. Ty pracovaly se dvěma základními přístupy, které měly přepsat původní konkurenční "paměťovou mapu" celého města.
K vlastním "místům paměti" se dle názoru autorů přistupovalo ve třech fázích. První spočívala v účelových posunech v původních významech spjatých s městem a jeho urbánními prvky.
Dále šlo o propojování starých urbánních prvků s novými tak, aby v jejich kombinaci docházelo k novému čtení starých významů.