Rossova operace je unikátn ím chirurgickým konceptem, který řeší nereparabilní postižení aortální chlopně její náhradou vlastní chlopní plicnice. Výtokový trakt pravé komory je po vytnutí plicnice rekonstruován transplantací pulmonálního alograftu.
Plicnicová chlopeň v aortální pozici (pulmonální autograft) vysoce předčí jiné náhražky svými hemodynamickými vlastnostmi, viabilitou se schopností růstu (u dětských pacientů) a nízkým rizikem tromboembolismu a infekční endokarditidy. Přes nesporné výhody pulmonálního autograftu vzbuzuje Rossova operace kontroverze a chirurgický respekt, protože jde o technicky náročný výkon, který navíc představuje pro další chlopeň riziko komplikací a předpokládané reoperace.
Renesance zájmu o Rossovu operaci je způsobena zejména poznáním kritických kroků, standardizací operace i znalostí dlouhodobých výsledků. Ve velkých sestavách nemocných byly prokázány významné výhody pro nemocné v podobě vynikajícího přežívání, nízké četnosti komplikací a vysoké kvality života.
Pokud je Rossova operace prováděna ve specializovaných centrech s důrazem na technické detaily zajišťující dlouhodobou stabilitu autograftu i alograftu, je atraktivní alternativou zejména pro mladé nemocné s postižením aortální chlopně.