Obezita je spojena s řadou metabolických poruch, které vedou k rozvoji diabetu 2. typu, hyperlipidemií a v konečném důsledku chorob srdečně cévních. V patogenezi metabolických poruch provázejících obezitu hrají zřejmě důležitou roli alterace charakteristik tukové tkáně: funkcí metabolických, endokrinních a imunitních.
Klíčová složka léčby obezity, redukční nízkoenergetická dieta, vede nejen k redukci váhy (resp. tukové hmoty), ale i k úpravě obezitu provázejících metabolických poruch. Mechanizmy, jimiž je zprostředkován metabolický účinek redukční nízkoenergetické diety, nejsou zřejmé.
Lze předpokládat, že nízkoenergetická dieta "napravuje" porušené funkce tukové tkáně obézního jedince a následně i jimi podmíněné metabolické poruchy. V následujícím textu podáváme přehled o změnách morfologických a funkčních charakteristik tukové tkáně vyvolaných redukčními nízkoenergetickými dietami u obézních jedinců: nízkoenergetická dieta a s ní spojená redukce váhy vedou v tukové tkáni ke změně rozměrů a diferenciace adipocytů, změně metabolických funkcí, především regulace lipolýzy a lipogenezy v tukové tkáni, změně regulace endokrinních funkcí a konečně i ke změně ukazatelů funkce imunitní, tj. infiltrace tukové tkáně imunitními buňkami a sekrece spektra cytokinů.
Poznání mechanizmů příznivého metabolického působení nízkoenergetických diet může vést ke zdokonalení nefarmakologických postupů léčby obezity a jejích komplikací, a v delší perspektivě pak k vývoji nových léčebných postupů farmakologických.