Osteochondrální léze (dále OCHL) hlezenního kloubu jsou stále častěji uváděny jako příčina bolestí v oblasti kotníku, což souvisí hlavně s rozvojem moderních zobrazovacích metod, především magnetické rezonance (dále MRl), a se zvyšujícím se počtem prováděných artroskopií (dále ASK) hlezna. Problematikou léčby osteochondrálních lézí talu s využitím implantace solidního chondrograftu se zabýváme od roku 2003.
V letech 2003-2013 bylo touto metodou ošetřeno 31 pacientů, z toho 16 můžu a 15 žen. Průměrný věk v době implantace činil 29 let (rozmezí 16-50 let).
Ve 13 případech bylo poškozeni kloubní chrupavky zjištěno v důsledku akutního úrazu, nejčastěji distorze hlezna při sportu. 7 pacientů udalo úraz hlezna v minulosti a následné dlouhodobé bolesti. V 11 případech byla osteochondronekróza talu zjištěna bez souvislosti s úrazovým dějem. 7 pacientů již v minulosti prodělalo operaci hlezna - 2x mozaiková plastika, 2x fixace OCHD fragmentu, 1x Pridieho návrty, 1 odstranění disekátu, 1x diagnostická AS K.
Na základě našich zkušeností, klinických výsledků a výsledků MRl považujeme použití autologních kultivovaných chondrocytů za jednu z vhodných léčebných modalit pro ošetření chondrálnich a osteochondrálních lézí hlezenního kloubu. Za nevýhodu této metody považujeme především nutnost provedení dvou, v případě odstranění maleolárních šroubů i tří operačních zákroků a s tím spojenou dlouhou dobu nemocnosti.