Abstrakt
Reflexe vychází od otázky po založení výchovy jako péči o duši, přes fenomén "paideia" jako prostoru, v němž se díky dialogické otevřenosti člověka budí úcta (eusébeia) a rodí (se) smysl (logos). Jestliže "paideia" zakládá "sebas", pak je tedy výchova u samého kořene spojena s náboženstvím, se spiritiualitou.
Výchova jako péče o harmonické uspořádání duše je však také spojena s péčí o harmonické uspořádání světa. Jak od logocentrického a theocentrického pojetí světa přecházel člověk k antropocentrickému pojetí světa, proměňovala se také výchova. Člověk však zatím vždy znovu byl přiváděn k nahlédnutí posvátnosti výchovy, totiž k nahlédnutí, že vychovává-li, pečuje o to, co není plně v jeho moci, co mu není plně k dispozici, ale přesto se v lidském životě projevuje.
Komenský tuto cestu k lidskosti skrze výchovu pochopil jako odpovědnost na straně člověka, která jde ruku v ruce s výzvou k přijetí Krista. Výchovou tak člověk prohlubuje vztah, který jeho lidství zakládá.