Perianální píštěl je časté onemocnění vyžadující chirurgickou intervenci. V současné době jsou předmětem výzkumu nové alternativní terapeutické metody (transplantace mezenchymálních buněk, aplikace fibrinových lepidel nebo zátek - plugů).
K ověření účinnosti těchto technik v experimentu je potřebný vhodný model na laboratorním zvířeti. Cílem práce bylo vytvořit klinicky adekvátní model perianální píštěle umožňující hodnocení nových terapeutických metod.
Metody: U 30 potkanů kmene Wistar byla provedena axiální cékostomie s protažením céka 2,5 cm dlouhým podkožním kanálem simulujícím trakt píštěle. Po 40denním sledování byla zvířata randomizována do tří skupin.
V první skupině byla píštěl ošetřena pomocí sutury ústí, ve druhé skupině pomocí podvazu traktu píštěle, třetí skupina byla kontrolní bez intervence. Výsledky: Model byl technicky proveditelný u všech zvířat v průměrném opera čním čase 22 (? 5,1) min.
Během 40denního sledování dvě zvířata (7 %) uhynula první a pátý den po založení cékostomie a u jednoho zvířete (3 %) došlo ke spontánnímu zhojení píštěle. Randomizováno bylo tedy celkem 27 zvířat.
Ve skupinách se suturou ústí (n = 9), podvazem traktu píštěle (n = 12) a kontrolní skupině (n = 6) došlo ke zhojení u tří (33 %), šesti (50 %) a 0 (0 %) zvířat. Výsledky v intervenčních skupinách jsou ve shodě s výsledky klinických studií.
Závěr: V experimentální práci byl vytvořen klinicky adekvátní model perianální píštěle vhodný pro hodnocení nových léčebných metod.