V roce 2006 byl zaveden zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek cestou podlimitních řízení. Cílem bylo umožnit flexibilnější a jednodušší způsob zadávání menších zakázek.
Změna však začala omezovat ekonomickou soutěž, transparentnost a nabídla zneužitelnou volnost zadavatelům. Původně zavedený horní limit pro realizaci tzv. podlimitních stavebních zakázek na úrovni 20 milionů Kč byl proto v roce 2012 snížen na polovinu.
Zavedení limitů vedlo, mimo jiné, k manipulacím s odhadovanými hodnotami zakázek a k umělému "nafukování" cen zakázek směrem k cenovému limitu. Nejčastější výskyt těchto jevů bylo možno sledovat v sektoru stavebnictví.
S rostoucím objemem zakázky a s přibližováním odhadovaných hodnot k zákonnému limitu roste neefektivita, tj. rozdíl mezi vysoutěženou a odhadovanou cenou. Rozdíl představuje až 15 procentních bodů oproti otevřenému řízení.