Období československého stalinismu bývá dominantně nahlíženo optikou politických dějin a zjednodušujícího, nereflektovaně totalitaristického pojmosloví. Příspěvek promýšlí na příkladu Prahy alternativní možnosti přístupu k této problematice, inspirované myšlenkami tzv. prostorového obratu (spatial turn).
Proces (re)konstruování historického městského prostoru a jeho obrazu analyzuje jako zásadní nástroj komunistické diktatury v procesu budování "nové socialistické společnosti".