Abstrakt
Koncem minulého roku vyšel český překlad Dawkinsova Sobeckého genu, přesně řečeno jeho druhého vydání z roku 1989. Samotnou knihu asi není třeba čtenářům Vesmíru zvlášť představovat - sobeckému genu, sociobiologii a biologickém pohledu na lidské chování byla věnována řada článků a diskusí (viz Vesmír 77, 67, 123 a 343, 1998/2, 3 a 6).
Připomínám tedy jen, že jde o knihu, která vyšla poprvé už v roce 1976 a brzy se stala jednou z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších knih vůbec. Dawkins v ní totiž převratným způsobem jasně formuloval základní myšlenky sociobiologie, tedy myšlenkového směru, který hledá evoluční a genetické příčiny chování živočichů včetně člověka a vykládá jej prostřednictvím principu přirozeného výběru mezi různými geny (respektive alelami).
Dřívější kontroverze ovšem už poněkud vyčpěly, ze sociobiologie se stala "mainstreamová" biologická disciplína, jejíž myšlenkový rámec podstatně ovlivnil i humanitní vědy, a tak by se skoro zdálo, že vydávat český překlad více než dvacet let po prvním vydání (což je skutečně trestuhodné zpoždění) je nošením dříví do lesa. Naštěstí tomu tak není - Dawkinsova kniha je poučná, zábavná a inspirující i dnes, navíc je dobře přeložena, což dnes rozhodně není obecným zvykem.
Potenciální laické čtenáře bych ovšem chtěl upozornit na několik momentů, které nemusí být bezprostředně zřejmé.