Abstrakt
Děti v raných fázích vývoje často nahrazují zájmena já/ty jmény. Pokud pak dítě zájmena používá, dochází někdy k zájmenným reverzím, tj. já referuje k adresátovi/dospělému a ty k mluvčímu/dítěti.
Studie přinášející doklady o vztahu k soc. vývoji neberou obvykle v potaz obecnou úroveň jaz. vývoje svých účastníků. Na druhé straně existují doklady o souvislosti užíván í zájmen s jaz. úrovní, které opomíjí souběžnou souvislost se soc. kognicí.
Naším záměrem bylo ověřit vztah mezi úspěšným osvojením zájmen já/ty a soc.-kog. schopnostmi dítěte při kontrole efektu jeho obecné jaz. úrovně. Zároveň bylo naším záměrem zkoumat jak zájmennou, tak jmennou referenci.
Studie se zúčastnilo 66 typicky se vyvíjejích českých dětí ve věku kolem 2,5 roku (28-32 měsíců, DIAMETER SIGN=29,09). Každé dítě absolvovalo individuálně v doprovodu rodičů dvě laboratorní sezení.
Jako měřítka jaz. úrovně sloužila jedna úloha na porozumění slovům a jedna úloha na porozumění větám (gramatice). Jako měřítka vývoje soc. kognice byly zvoleny úlohy na schopnost porozumění neverbálně vyjádřeným záměrům, na zapojení do symbolické hry a na zaujímání vizuální perspektivy.
Pět dalších úloh zkoumalo produkci a porozumění referenci k mluvčímu a adresátovi. Pomocí regresních modelů s agregovanými proměnnými jsme analyzovali spolupůsobení jaz. a soc. kognice na referenci k mlu/adr.
V modelu pro porozumění referenci k osobám (1.tab.) byl signifikantní zejména efekt jaz. úrovně, soc. vývoj zde nebyl významný. Nicméně v modelu pro celkovou produkci reference k osobám (zájmena i jména, 1.tab.) jsme identifikovali samostatné efekty obou sledovaných faktorů.
Oddělená analýza produkce zájmen a jmen (2.tab.) ukázala vliv obou faktorů pro zájmena, a efekt sociálního vývoje pro jména. Výsledky analýzy pro produkci (zájmen) podporují hypotézu o souběžných vlivech jak jaz., tak soc. vývoje dítěte.
Zároveň se ukázalo, že i produkce jmen v referenci k mluvčímu a adresátovi vyžaduje jistý stupeň soc.-kog. schopností.