Abstract
Příspěvek pojednává o kolektivizovaném venkově prostřednictvím osobních výpovědí osob nejpovolanějších, které jsou s venkovem tradičně spjaty, zemědělců. Příspěvek vychází z metody oral history a narativní analýzy a zabývá se tím, jak vypadalo zemědělství po ukončení procesu kolektivizace, jak se proměnila práce v zemědělství v období normalizace a jaký vliv tato změna měla na život na vesnici.
Příspěvek se tedy snaží zachytit prožitky, pocity a události v životních příbězích narátorů, kteří v období normalizace působili v zemědělském sektoru.