Historiografie se neustále mění a je obohacována teoriemi a poznatky mnoha dalších vědních disciplín, interdisciplinarita tak nabývá na významu. Od 80. let 20. století se i v našem badatelském prostředí setkáváme s historickou antropologií, oborem/přístupem/paradigmatem na pomezí historie a antropologie.
Co je to historická antropologie? Jedná se o nový badatelský přístup zabývající se obdobím raného novověku nebo o jiný způsob, jak o dějinách psát? Přestože o historické antropologii byla napsána řada článků, mnozí zahraniční badatelé se k ní otevřeně hlásí a někteří čeští historici se jí nechávají volně inspirovat, stojí historická antropologie stále nad propastí a čeká na záchranné lano, které by jí nasměrovalo do bezpečného prostoru, v němž by mohla rozvíjet svůj potenciál.