Příspěvek se věnuje právnímu rámci nakládání s radioaktivními odpady, které jsou důsledkem přepracování vyhořelého jaderného paliva, vzniklého v tuzemsku, a realizovaného mimo území České republiky. S ohledem na závazky, plynoucí z dvoustranných smluv v oblasti spolupráce v oblasti mírového využívání jaderné energie, uzavřených s Ruskou federací a s Ukrajinou, se věnuje nejenom otázce určení odpovědného subjektu, ale také s tím spojeným parciálním problémům: zejména otázce rozsahu povinností původce odpadů a režimu financování nakládání s těmito odpady.