Příspěvek se věnuje problematice prolínání veřejno- a soukromoprávních institutů ve vztahu k nové právní úpravě nakládání s radioaktivními odpady v zákoně č. 263/2016 Sb. Poukazuje na skutečnost, že ani nová právní úprava není výlučně veřejnoprávním předpisem, protože obsahuje celou řadu institutů soukromoprávní povahy.
Toto konstatování je demonstrováno na příkladu právní úpravy odpovědnosti za škody, způsobené v průběhu nakládání s radioaktivními odpady, na příkladu oprávnění Správy úložišť radioaktivních odpadů a konečně na příkladu finančních příspěvků obcím dotčeným přípravou hlubinného úložiště.