Příspěvek se bude zabývat konverzí českých žen k Islámu a jejich zahalováním v českém prostředí, těch, které se zde narodily, byly zde vychovány a mají plné české sociokulturní pozadí. Výstup by zahrnul nejčastější motivy konverze, oděv a zahalování nejen jako možnost utváření identity, ale také z perspektivy dalších náboženství.
Následná praxe zahalování u českých konvertitek. Střety s rodinou a okolím, které v mnoha případech plynou pouze z potřeby expresivního vyjádření náboženství.
V rámci příspěvku by také zazněl vlastní experiment, který se zabýval získáním zaměstnání v hidjabu a obecné možnosti získání zaměstnání u těchto žen. Veškeré informace jsou stavěny na dlouholetém kvalitativním antropologickém výzkumu této skupiny žen.
Autorka se také soustředí na faktor času a tedy opakované provádění rozhovorů se stejnými respondentkami.