Těžba uranu na našem území po roce 1945. Se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace
Abstrakt
Práce se věnuje problematice těžby uranu na našem území po roce 1945 a jeho vývozu do SSSR, respektive zejména toho, zda byly ze strany SSSR poskytnuty kompenzace za ztráty na životním prostředí, které v důsledku těžby uranu vznikly. Tyto ztráty lze označit jako staré ekologické zátěže.
Není známo, že by ze strany SSSR nebo později Ruské federace byly tyto zátěže nějak kompenzovány. Pro bližší představu o dohodě a vztahu mezi Československem (později ČSSR) a SSSR je blíže představena celá historie těžby uranu a jeho vývozu do SSSR.
Jádro práce spočívá v rozboru dohody vlád ČSR a SSSR a protokolu z 23. listopadu 1945 o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR a jejich následných modifikacích a doplňků. Z analýzy dohody, cen placených ze strany SSSR za uran (v čase v zásadě klesajících) a nákladů ze strany ČSR je jasné, že těžba nebyla zisková a že ČSR (resp. ČSSR) doplácela nejen za ztráty na životním prostředí.
Je třeba však vzít v potaz to, že uran na území ČSR nebyl světově konkurenceschopný a také to, jaká byla politická situace v době vzniku dohody. To je v práci také popsáno.
Konečně práce popisuje i to, jaké ztráty na životním prostředí po těžbě uranu zůstaly a to, že náklady na odstranění starých ekologických zátěží jsou v tomto případě velké. Závěrem je nutno zmínit, že těžba uranu byla spojena i s dalšími negativy - např. pracovním nasazením vězňů, dopady na zdraví lidí, pracovními úrazy při těžbě, apod., které bohužel nemohly být z důvodu rozsahu v práci popsány.
V rámci objektivního pochopení těžby uranu na území ČR je však třeba na tyto faktory pamatovat.