Abstrakt
Východiska: Podstatou nádorové transformace a progrese je narušení signálních drah regulujících buněčnou proliferaci a apoptózu. Klíčovými mechanizmy v tomto procesu jsou vedle genetických změn (mutací genů souvisejících s nádory) též nedávno odhalené změny epigenetické, které zahrnují DNA metylaci a remodelaci chromatinu (kontrolující expresi genů) a v širším hledisku i nekódující, regulační RNA (zejména mikroRNA - miRNA).
MiRNA posttranskripčně regulují expresi svých cílových genů. Tyto molekulární faktory se mohou stát důležitými diagnostickými, prognostickými i prediktivními nádorovými markery.
Epitelové nádory štítné žlázy představují heterogenní skupinu z hlediska histogenetického, morfologického i patobiologického a vyžadují nové, molekulární přístupy v klinické praxi. Cíl: Cílem prezentované práce je podat přehled současných poznatků o základních molekulárních (genetických i epigenetických) mechanizmech sporadických nádorů štítné žlázy z folikulárních buněk a o jejich možných klinických souvislostech.
Detailněji jsou popsány klíčové mutace (BRAFV600E, RET/PTC, RAS, PAX8-PPARG) ve vybraných typech nádorů. Zvláštní pozornost je věnována miRNA, jejich biogenezi, funkci a expresním profilům miRNA v nejčastějších nádorech štítné žlázy - folikulárních adenomech, folikulárních karcinomech a papilokarcinomech.
Závěr: Tyreoidální nádorová medicína vstoupila do nové, molekulární éry, kdy detailní poznání všech molekulárních mechanizmů může přispět ke zlepšení diagnostiky a prognózování nádorů štítné žlázy i k rozvoji nových léčebných strategií. Další studie této problematiky, standardizace metod a hodnocení výsledků jsou nutné.