Abstrakt
Podle H. Geseho je biblická teologie souhrnné představení dějin spásy, které se vyjadřují v dějinách tradice.
Dějiny tradice popisují z tradice vzaté formální a substanciální předpoklady textu. Biblické texty vyrostly v životních procesech a existují v životných kontextech.
Geseho fundamentální hermeneutická teze zní: "Textu rozumět tak, jak si chce rozumět, tj. jak si rozumí on sám." proto je nezbytná analýza ontologické struktury, založená na textu samém. Dějiny formování tradice se do jisté míry rovnají dějinám zakoušejícího vědomí.
Poznáváme, jak tradice se svou ontologickou dynamikou postupuje k novým formám bytí. proto základní teologická důležitost připadá utváření textu. V biblické tradici zjevuje Bůh své Já, v sebezjevení svému osobnímu protějšku, Izraeli.
Takto přináší zjevení spásu celému lidstvu. Spolu s G. v.
Radem odmítá Gese hledání "středu" Starého zákona, zároveň však tvrdí, že v průběhu dějin se měnil nejen kérygmatický obsah, nýbrž i ontologická struktura. Gese mluví o jednom jediném procesu biblické tradice - neexistoval žádný uzavřený Starý zákon před Novým zákonem, jímž Starý zákon teprve vznikl.
Kristův příběh určuje telos procesu budování tradice.