Od šedesátých let osmnáctého století, byla v Británii otázka parlamentní reformy, která se týkala změny a prodloužení volebního práva, důležitým tématem. Jednalo se hlavně o tzv. mimoparlamentní hnutí, které usilovalo o dosažení tohoto cíle prostřednictvím petičního práva.
Devadesátá léta však přinesla v otázce reformy velké změny. Cílem nových reformních společností, jejichž členství pocházelo hlavně z pracující třídy, byl roční parlament a všeobecné volební právo.
Britská vláda ministerského předsedy Williama Pitta mladšího, hlavně pod tlakem událostí Francouzské revoluce a ze strachu z možného domácího povstání, nakonec legislativně zasáhla proti skotským a také proti anglickým radikálům.