Autor v textu diskutuje tři základní faktory, které podle jeho názoru měly koncem 18. století klíčový vliv na utváření povodňové prevence v zemích habsburské monarchie. Konkrétně se jedná o nové chápání (ne)normality přírodních jevů, které souviselo s intelektuálními diskusemi po zemětřesení v Lisabonu z roku 1755, mimořádné klimatické podmínky, které mezi roky 1784 a 1799 vedly k řadě ničivých povodní, a konečně osvícenské reformy státní správy, se zvláštním důrazem na policii.