Kniha popisuje portugalskou objevitelskou epopej v Orientu, která započala na přelomu 15. a 16. století jako převážně obchodní podnik, ale vyústila v pokus vybudovat plnohodnotné osídlení na Šrí Lance. Ostrov Šrí Lanka hrál zpočátku význačnou roli jako producent prvotřídní skořice, avšak v letech 1580-1630 nabyl pro Portugalce specifického významu - toužili z něj vytvořit "nové Portugalsko" či "druhou Brazílii".
Kniha se zevrubně věnuje ambicióznímu kolonizačnímu projektu, jehož základní rysy Portugalci vytyčili mezi lety 1607-1608, i jejich následnému dvacetiletému úsilí, jež jej mělo uvést do praxe. Podrobně zkoumá rovněž příčiny jeho konečného neúspěchu a srovnává dosažené výsledky s dalšími částmi portugalské říše.
Na pozadí osídlování Šrí Lanky se současně odvíjí portugalská expanze v rozmanitém prostoru Indického oceánu a posléze i střet s nizozemskými konkurenty, na jehož konci byli Portugalci nuceni roku 1658 ostrov opustit.