Abstrakt
Čichové funkce zaznamenávají signifikantní pokles oproti hodnotám, jež vykazují dospělé osoby reprodukčního věku, obecně po 60. roce života (např. Hu-mmel et al., 2007).
U mužů přitom tento pokles začíná o něco dříve než u žen (např. Doty et al., 1984; Ship et al., 1996).
Odhaduje se, že kupříkladu ve Spojených státech amerických polovina populace mezi 65 a 80 lety vykazuje poruchy čichu a že u osob nad 80 let věku jsou to dokonce tři čtvrtiny (Duffy, Backstrand, Ferris, 1995; Murphy et al., 2002). Také chuťové vnímání se zhoršuje (Kaneda et al., 2000), ačkoli méně výrazně, než je tomu u čichu.
Nicméně právě v kombinaci s poklesem čichových funkcí může závažným způsobem ohrožovat zdraví a kvalitu života staršího člově-ka. Subjektivní výpovědi o míře neporušenosti čichových a chuťových funkcí jsou přitom značně nespolehlivé a skutečný pokles, zjištěný například psychofyzickými testy, je markantnější (Marschner, Gudziol, Guntinas-Lichius, 2010).
Cílem tohoto přehledového článku je proto představit možnosti hodnocení čichových a chuťových funkcí, povahu jejich poklesu u normálně stárnoucích osob, souvislosti s poklesem kognitivním a s emočním prožíváním, dopady na kvalitu života a možnosti copingu se změnami čichového a chuťového vnímání.