Význam dosažené úrovně vzdělání v České republice je zřejmý v registrech nezaměstnanosti. Bylo jednoznačně prokázáno, že čím nižší je vzdělání a kvalifikace, tím menší je šance na nalezení zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti je několikanásobně vyšší u osob se základním vzděláním než u osob s vysokoškolským vzděláním, zatímco největší nesrovnalost lze nalézt mezi těmi, kteří mají základní a vysokoškolské vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou nejméně postiženi nezaměstnaností.
V posledních letech je pravděpodobně jednou z příčin nízké míry nezaměstnanosti v České republice nízké vzdělání českého obyvatelstva. Mezi osobami se zdravotním postižením lze také vidět přímou souvislost mezi úrovní vzdělání a příležitostmi k práci.
Lidé s vysokoškolským vzděláním se při hledání zaměstnání potýkají s menšími potížemi a jsou méně postiženi propouštěním. V průměru mají lidé se "změnou pracovní schopnosti" nižší vzdělání než ostatní.
Osoby se zdravotním postižením mají převážně základní vzdělání nebo vzdělání bez maturitní zkoušky, zatímco mezi "zdravou" částí obyvatelstva je dominance středního vzdělání. Konkurenční prostředí v podmínkách tržního hospodářství snižuje počet pracovních míst pro zdravotně postižené.
Obecně bylo potvrzeno, že úsilí o zvyšování vzdělání a kvalifikace je jednou z metod, jimiž lze zvýšit zaměstnanost zejména u zdravotně postižených.