Od dokončení druhého obytného křídla litvínovského kolektivního domu uplyne v roce 2017 šedesát let. Stále zde bydlí někteří příslušníci generace, která se sem nastěhovala v padesátých letech, zpravidla jako budoucí či mladí rodiče.
Analýza paměťových praktik těchto obyvatel je ústředním bodem následujícího textu. Hlavní témata jsou zde tvořena možnými způsoby obývání domu či využívání služeb a kolektivních zařízení, a také samotným konstruováním identity původních "Koldomáků".