Být básníkem a mužem znamená být lesem bez stromů a vidět, říká Vladimír Holan. Ale vidět, to neznamená nutně rozpoznávat a popisovat, básník je vidoucí v jiném, hlubším smyslu než vědec.
Věda končí u poznání, věda je souhrnem poznání, které mapuje a vymezuje hranice skutečnosti. Vědec popisuje a vysvětluje skutečnost.
Básník si takové nároky neklade, pouze prostě a zdrženlivě zvěstuje pravdu bytí. Básnické svědectví se týká celku v hlubším smyslu.
Básník opatruje ve svém svědectví tajemství bytí. Ve svém textu se pokouším v uvedených souvislostech rozvíjet otázku poslání básníka.