Výzkumný projekt vychází z potřeb praxe porozumět životnímu světu (Lebenswelt) odsouzených během jejich výkonu trestu. Klasické studie z 50.-80. let popisovaly vězeňské subkultury optikou tehdy převládajícího parsonsovského paradigmatu převážně jako statické uspořádání s pevně danou strukturou a jen minimální možností osobní volby aktérů.
Podobný přístup lze vysledovat v penologické literatuře i u nás. V této studii navrhuji východiska fenomenologického paradigmatu s využitím postupů hermeneutického kruhu (Heidegger) umožňujícího zachytit, jak jedinec rozvrhuje své možnosti v aktuálním (omezeném) bytí, aniž by jej redukoval na součást šedé vězeňské masy.
Tento projekt má ambice nejenom přispět k poznání této specifické oblasti sociálních věd, nýbrž i zlepšit zacházení s vězněnými osobami.