Příspěvek je věnován tvorbě Václava Vokolka a jejím souvislostem s uměleckou tradicí Vokolků. Výchozím textem úvahy je Vokolkova Cesta do pekel - román publikovaný v roce 1999, založeny na dialogu s romantickou tradici, hlavně německou a hře s literárními konvencemi.
Vokolek v Cestě do pekel projevuje záměr (který mysli možná trochu ironicky) dosahnout ideál romantického Gesamkunstwerk ve své snaze vytvoření totalitního intertextuálního díla, které vyrůstá s určité evropské a rodinné duchovní tradici, a zároveň se snaží přenášet rodinné ideové dědictví do nové doby pomoci postmoderní prózy.