Abstract
Výsledky výzkumů veřejného mínění i akademických studií zkoumajících postoje veřejnosti k politickým rozhodnutím, návrhům a opatřením mohou zásadním způsobem ovlivnit rozhodování politických subjektů a především volených orgánů. Prosazování (nepopulárních) rozhodnutí a opatření může navíc skončit nepřijet ím nástroje veřejností a jeho následným selháním.
V případě komplexních problémů, jakým změna klimatu je, je na úrovni jejich politických řešení rovněž nevyhnutelná komplexita a provázanost nástrojů a aktérů. Roste proto poptávka po zkoumání faktorů a determinant postojů veřejnosti ke klimatické politice i k jednotlivým navrhovaným nástrojům a opatřením.
Značný nárůst v počtu studií s tímto zaměřením vychází nabídce vstříc, vzhledem k metodologické a především konceptuální roztříštěnosti a neujasněnosti však chybí syntéza výsledků a kontrola jejich kvality. Příspěvek na základě rozsáhlé systematické rešerše empirických studií z posledních 15 let nabízí shrnutí a analýzu přístupů k měření tzv. přijatelnosti politických nástrojů na případu opatření s cílem zmírnit změnu klimatu a její dopady.
V měření užívané pojmy, koncepty a operacionální definice přijatelnosti či podpory politických opatření (acceptability, acceptance, support) mohou vést k odlišným výsledkům (přestože deklarují stejný koncept) a ztěžovat jejich syntézu či srovnání. Navíc limitují zaměření pokládaných výzkumných otázek a řešených problémů na problémy pasivního přijetí a mohou tak poskytovat zkreslený obraz reality (s nímž dále pracují decision-makers v procesu formulace a implementace politických nástrojů).
Cílem příspěvku je formulace doporučení a kritických bodů v rozhodování výzkumníků při měření postojů veřejnosti k politickým opatřením i při interpretaci výsledků měření.