Pohřby na místech popravišť jako zrcadlo vztahu společnosti k lidem na okraji

Abstrakt

Text se zabývá problematikou odepření církevního pohřbu a pohřbíváním mimo hřbitovy ve středověku a novověku. Podle písemných pramenů byli z prostoru hřbitova vyloučeni lidé exkomunikovaní, nepokřtění, jinověrci, ale také "špatní křesťané".

Do této skupiny se řadili například sebevrahové, lichváři, lakomci a další, pokud zemřeli ve stavu těžkého hříchu. V průběhu vrcholného a pozdního středověku se k nim přidali také popravení zločinci.

Ti všichni měli podle svědectví pramenů skončit pohřbeni buď za hřbitovní zdí, v poli, nebo nejčastěji u šibenice. Tuto praxi potvrzují stále přibývající archeologické výzkumy popravišť.

Příspěvek uvádí nejnovější výzkumy popravišť v České republice a soustředí se na lokalitu Vodňany v jižních Čechách.

Klíčová slova

• odepření církevního pohřbu
• hroby odsouzených zločinců
• popraviště