Abstrakt
Příspěvek přibližuje společenské konvence skandinávských elit 13. a 14. století i zvyky zobrazené v tehdejších literárních textech. Vybrali jsme topos ženské reakce na válečníka vracejícího se domů nebo navštěvujícího své spojence.
Napříč staroseverskými literárními žánry existují rozdílná - a někdy i žádná - líčení takových scén. Překladová rytířská epika se přirozeně zaměřuje na odlišné aspekty chování a děje než žánry respektující orální tradici o Islanďanech doby vikinské.
Takové scény nesou význam i pro celkové vyznění textu a své publikum, jejich zdůrazněni - či naopak vypuštění - má také vlastní smysl v kontextu mimoliterární skutečnosti. Lze pak sledovat změny společensko-kulturních konvencí, údajně vyvolané impulzy z rytířské kultury.
V úvahu jsme také vzali problematiku středověké textuality