Abstract
S motivem hada je v lidové kultuře spojováno velké množství pověr a příběhů. Jednou z tradičních představ je obraz hada jakožto strážce domu (had hospodář), jehož zabití mohlo hospodářství přivést do neštěstí.
Had je však také vnímán jako možný zdroj nebezpečí pro člověka i domácí zvířata. Hadí jed může člověku ublížit, ale v pověrách má často i léčivé účinky.
Tento příspěvek si klade za cíl zmapovat výskyt motivu hada v tradičním i současném (zejména prozaickém) folkloru a na základě toho popsat proměny v jeho stereotypu. Příspěvek vychází z metod kognitivní a kulturní lingvistiky.