V jazyce i kultuře se kůň ukazuje jako jedno z nejvýznamnějších zvířat, které vystupuje po boku člověka. Často se tak objevuje i jako součást proprií, zejména chrématonym. Cílem příspěvku je ukázat, zda a do jaké míry se stereotypy spojené s koněm (jeho barvou atd.) promítají do vlastních jmen.
Příspěvek vychází zejména z metod kognitivní a kulturní lingvistiky.