Článek se zabývá vybranými aspekty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s hospodařením s majetkem územní samosprávy. V první kapitole je na úvod připomenuto, že řešení předmětu článku je zásadní pro potenciální trestní odpovědnost u značného množství osob.
Druhá kapitola se již zaměřuje na zodpovězení otázky, zda lze u zastupitele či radního při dispozici s majetkem vůbec uvažovat o naplnění znaků úřední osoby vykonávající pravomoc. Třetí kapitola popisuje jednotlivé formy zneužití pravomoci, a jaká konkrétní jednání jsou judikaturou pod ně podřazována. Čtvrtá kapitola pak rozebírá dopady požadavku existence určité pohnutky pachatele na subjektivní stránku trestného činu.
Dále je v ní také naznačena hranice mezi omluvitelným a neomluvitelným právním omylem u zastupitele a radního. V páté kapitole je nakonec na ilustrativním příkladu prezentován jedinečný význam posouzení majetkové dispozice jako zneužití pravomoci úřední osoby v současném systému trestního práva.