Krystalizace historického okamžiku v mediální dialogické síti : Etnometodologická analýza kauzy lhaní politika Haška
Abstrakt
Tato analýza se věnuje krystalizaci kauzy lhaní politika M. Haška a jeho kolegů o schůzce s prezidentem, která se odehrála po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013.
Na krystalizaci kauzy je nahlíženo prostřednictvím kvalitativní analýzy masmediálních komunikátů jako na svým způsobem "historickou" událost v politickém životě zúčastněných. Analýza je založena na pojmu mediální dialogická síť J.
Nekvapila a I. Leudara, který je zkombinován s nástroji členské kategorizační analýzy a pojmem strukturovaná bezprostřednost.
Hašek a jeho přívrženci vyzvali Sobotku na zasedání předsednictva strany následující den po schůzce s prezidentem k rezignaci. Sobotkovci interpretovali jejich jednání jako druhou část párové sekvence k údajnému plánu na svržení předsedy, který vznikl na schůzce s prezidentem.
Obvinění politici se proti tomuto sekvenčnímu uspořádání nejprve bránili tvrzením, že schůzka se nekonala a výzvu nazývali spontánní reakcí na neuspokojivý výsledek voleb. Po několika dnech zapírání schůzky se po přiznání Chovance rozhodli k účasti na schůzce přiznat i její ostatní účastníci.
Hlavního představitele "pučistů" Haška masmédia usvědčila v přímém přenosu ze lži a spolu s těmi, kteří se s ním podíleli na organizaci puče, je sobotkovci vyzvali k rezignaci. V jejich rezignaci kauza nakonec vyústila.
Na pozadí tohoto vývoje kauzy probíhala diskuze, zda má být událost označována jako puč, či jako pouhé vyjádření odlišných názorů na politické směřování strany. Politici obvinění z puče užívali k popisu události historické paralely z nedemokratických období českých dějin k vylíčení intenzity masmediální kampaně, která byla proti nim vedena, naopak Sobotka a jeho podporovatelé ve straně propojili jednání svých rivalů s jejich nedávnými politickými aktivitami, aby dokázali, že se jednalo o promyšlený plán k převzetí moci ve straně.