Dispute over the sense of Polish history: Conflict of two Polish humanists as an essential clash in the national myth
Abstract
Ačkoliv odpověď na otázku "Kdo je to Polák" představovala pro celé polské generace leckdy nesmiřitelné dilema, česká společnost má v problematice polské identity mnohdy až schematické jasno. Pro uvedení jednoho příkladu za všechny lze odkázat na dovedné zhuštění českých stereotypů týkajících se polského národního charakteru v satirickém seriálu Kosmo, v němž je fiktivní česká vesmírná expedice v boji o Měsíc předstižena polskou výpravou.
Tato nelibá skutečnost vede hrdiny seriálu k tomu, aby při hledání příčin polského náskoku v několika větách zmínili prakticky všechny hlavní atributy stereotypního smýšlení o Polácích. Jak podotýká jeden z českých kosmonautů, "modlilové proradný" obrátili pro utajení svého vesmírného programu kostelní věž na špičku, vůči čemuž se hodlá česká vláda revanšovat uspořádáním průvodu homosexuálů v Těšíně.
Ve chvíli, kdy mezi českými kosmonauty vyvstane nutnost obětovat pro úspěch mise někoho z vlastních řad, začínají pragmatičtí a dle vlastních slov "věčně druzí" Češi hledat argumenty, proč by měl být z rakety vyhozen některý z kolegů, zatímco polská výprava by po vzoru svých předků, "jedoucích proti tankům se šavlemi" opustila raketu celá. Heroismus a hrdý patriotismus Poláků přitom symbolizuje i celková stylizace jejich vesmírného letu - raketa je nazvána po literárním vzoru všech aristokratických ctností Pan Wołodyjowski a pyšní se emblémem papeže jedoucího na tygrovi, posádka nosí v souladu se sarmatskými manýry bohatýrské kníry a namísto přileb kožešinové kołpaky, čímž demonstruje, že oproti z chalup vzešlému českému národu je každý Polák šlechticem a v souladu s tradičním polským příslovím i roven vojvodovi.