Předkládaná kapitola se zaměřuje na historicko - politologickou analýzu ČSR v letech 1964 - 1967. Klade si základní otázku, zda lze Československo tohoto období považovat za totalitární režim.
Tuto otázku řeší studie pod zorným úhlem několika teorií totalitarismu, a to jak výčtových (C. J.
Friedrich, R. Aron), tak i politicko - filozofických (H.
Arendtová, R. Preisner).
Totalitarismus pojímá jako ideální typ, kterému se reálné režimy pouze přibližují. Provádí tedy analýzu jednotlivých klíčových prvků zkoumaného režimu a srovnává míru jeho proximity k totalitárnímu modelu.
Na základě toho dochází k těmto závěrům: 1. Československý režim let 1964 - 1967 vykazuje shodu s totalitárním modelem v převážné většině zkoumaných aspektů, a to jak ve svých ambicích (co chce dělat, k čemu se hlásí), tak i realitě (co skutečně dělá, jak funguje); 2. Snižující se intenzita fyzického teroru není známkou přerodu v autoritativní režim; 3. Československo zkoumaných let je režimem sice oslabujícího či vyhasínajícího, ale přesto stále totalitarismu