Předkládaný článek analyzuje role tzv. Blokových stran v Německé demokratické republice během procesu demokratické transice Východního Německa v letech 1989-1990.
Zatímco Liberálně-demokratická strana (LDPD) a Rolnická strana (DBD) měly výhodu reformistického vedení, ostatní strany byly zpočátku výrazně konzervativnější. S výjimkou Křesťanských demokratů (CDU) podporovaných kancléřem H.
Kohlem sehrály všechny strany v procesu demokratizace pouze relativně pasivní roli.