Publikace na Pedagogická fakulta |
2017
Abstrakt
Dlouhodobý proces meziparadigmatického vyrovnávání ve 3. osobě plurálu indikativu prézentu sloves 4. prézentní třídy probíhá nejméně od 17. století. Cílem tohoto příspěvku je popsat, jak se konkurence mezi spisovnými plurálovými tvary (prosí, trpí, sázejí) a tvary nespisovnými (především prosejí/trpějí a sází /týká se období před r. 1993/) projevuje v díle Bohumila Hrabala.
Analýza dvaceti Hrabalových prozaických děl z let 1938-1995 dokládá kontextuálně podmíněný výskyt tvarů prosejí/trpějí, jakož i méně častý výskyt variant typu oni sází.