Přehledová studie je strukturována do pěti oddílů. První oddíl popisuje, jak tradiční - a po staletí v medicíně dominující zájem o nemoc samotnou - byl postupně doplňován zájmem o zvláštnosti pacientů, kteří určitou nemoc mají.
Druhý oddíl přibližuje historický kontext této změny, zejména tři impulzy: zájem odborníků o handicapované osoby a seniory; chápání pacienta jako zákazníka, jehož individuální potřeby musí zdravotnictví uspokojit; snaha hodnotit společenský dopad zdravotní péče. Třetí oddíl vysvětluje obsah základních odborných termínů, s nimiž se v této oblasti pracuje: péče zaměřená na osobu/na člověka; péče zaměřená na pacienta; medicína zaměřená na pacienta; péče zaměřená na pacienta a rodinu; péče zaměřená na lidi, na obyvatelstvo. Čtvrtý oddíl konstatuje, že i když WHO podporuje přístup zaměřený na osobu/pacienta i na obyvatelstvo, v reálné praxi existuje řada bariér, které zavádění nového přístupu komplikují; studie informuje o těch nejdůležitějších.
Pátý oddíl připomíná slabiny nového přístupu. Studie v závěru uvádí, že cílem péče zaměřené na pacienta je zlepšit kvalitu poskytované péče, zlepšit výsledky péče, zvýšit spokojenost lidí a v konečném důsledku zlepšit zdravotní stav celé populace.