Abstrakt
Přednáška vychází z teorie stereotypů, tak jak k nim přistupuje kognitivní a kulturní lingvistika. Představen bude stereotyp kočky a na základě dokladů ve slovesném (zejména prozaickém) folkloru budou popsány i jeho proměny.
Slovesný folklor, jenž je součástí lidové kultury, nám umožňuje rekonstruovat obraz světa, v němž daný text vznikl, fungoval a předával se z generace na generaci. Zvířata v těchto textech často hrají významnou roli, výrazně se uplat ňují symbolické významy s nimi spojené, někdy jsou antropomorfizována (mluví apod.), může také docházet k metamorfóze člověka ve zvíře a naopak.
V tradičním folkloru kočka vystupuje jako démonické zvíře s magickými schopnostmi, v kočku se může proměnit čarodějnice, spatření černé kočky v určitých situacích nosí smůlu; v současných pověstech se pak kočka objevuje jako domácí mazlíček, který podléhá různým, často kuriózním úrazům. V rámci přednášky bude výskyt motivu kočky ve slovesném folkloru zmapován a porovnán s jazykovými daty z českých (etymologických, výkladových, frazeologických aj.) slovníků.