Článek srovnává rozpočtové postupy při realizaci evropských politik prostřednictvím státního rozpočtu s deseti principy správného rozpočtového řízení stanovených v doporučení Rady OECD o Rozpočtovém řízení. Z výsledků analýzy je až na výjimky patrná jistá izolovanost rozpočtové sekce od implementační a věcné struktury, která administruje případně realizuje programy/projekty EU.
Tato situace je paradoxní, protože hlavním zdrojem, který zajištuje hladké financování programů/projektů EU je státní rozpočet. Realizace evropských politik prostřednictvím státního rozpočtu stále naráží na nejednotné legislativní a nelegislativní (metodické) prostředí, častou neprovázanost finanční a nefinanční informace, neochotu revidovat požadavky na výdaje podpořenou politickým úkolem co nejvíce čerpat, specifika víceletého a jednoletého rozpočtování, složitě nastavené kontrolní a administrativní mechanismy.
Pozitivum lze spatřovat ve snaze pracovat na zlepšení finanční informace prostřednictvím Integrovaného informačního systému stání pokladny, propojení Informačního systému programového financování (jediný systém ve státním rozpočtu, pomocí kterého se investiční projekty rozpočtují, financují a hodnotí dle principů cílově-orientovaného rozpočtování) s Monitorovacím systémem 2014+, zvyšování rozpočtové gramotnosti za oblast EU prostřednictvím seminářů pořádaných rozpočtovou sekcí, zefektivnění kontroly prostředků na programy/projekty EU a zreálnění plnění státního rozpočtu předkládáním vedle celkového salda také saldo státního rozpočtu očistěného mimo jiné o výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU.