Abstrakt
Příspěvek se věnuje proměnám státního občanství jakožto právního institutu. Využívá pohled na danou problematiku z obecnějšího hlediska systémových přístupů k právu (Luhmann, Canaris).
Hlavním tématem je analýza vazeb právní regulace na sociální realitu. Tím se zároveň otevírá celá řada právněteoretických otázek, od autonomie práva až ke vztahu práva k jiným normativním systémům. Ústředním cílem bude naznačit možnosti aplikace systémových přístupů k právu při řešení složitých otázek plynoucích z pluralistických vztahů právních řádů a souvisejícího problému interakce různých normativních systémů.
Na klíčovou právněteoretickou otázku, do jaké míry mění realita právo, odpovídá Luhmannova teorie adekvátně, když o otevřenosti práva hovoří jako o otevřenosti kognitivní. Současně však příspěvek ukazuje, že teze o normativní uzavřenosti práva je obtížně udržitelná v situacích, kde souběžné působí více právních systémů a zdrojů veřejné moci.