Abstrakt
Ruská revoluce z roku 1917 byla událostí, která po sedmdesát let ovlivňovala bezmála čtvrtinu lidstva, včetně zemí Dálného východu. Její marxisticko-leninská ideologie byla vůdčím principem sovětského práva, zaváděného postupně ve všech zemích, které nastoupily tzv. "cestu k socialismu".
První zemí Dálného východu, která tak učinila, bylo v roce 1924 Mongolsko. Ve třicátých letech minulého století zavedli čínští komunisté sovětské principy v severočínských "osvobozených oblastech".
Po druhé světové válce bylo sovětské právo zavedeno v Severní Koreji a v Severním Vietnamu. Čínská lidová republika byla zvláštní případ. Vynalezla vlastní revoluční teorii "marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovy" ideje, byla tedy velmi opatrná při zavádění sovětského právního řádu.
Učinila tak ve skutečnosti jen v případě ústavního práva. Současný čínský hospodářský zázrak je výsledkem hlubokých reforem osmdesátých a devadesátých let 20. století včetně transformace čínského práva.
Nikoliv na sovětských principech, ale spíše na japonských zkušenostech. Po zhroucení Sovětského svazu, jeho ideologie a jeho práva, všechny prosovětsky orientované země Dálného východu (vyjma Severní Koreje) začaly demontovat své právní systémy založené na sovětském modelu. Čína neměla co demontovat kromě svého ústavního modelu.
Nicméně ten tam stále funguje a perspektiva, že bude v blízké budoucnosti nahrazen, je nevelká.