Problematika novodobé recepce staroseverských textů se zejména od poslední třetiny 20. století těší živému badatelskému zájmu, v českém prostředí je však zatím poněkud opomíjena. Předkládaná kniha sleduje evropskou inspiraci středověkým skandinávským písemnictvím zejména na příkladech literárních a divadelních adaptací z období zhruba od poloviny 18. století do první třetiny 20. století.
Vedle severských zemí - Dánska, Norska, Švédska a Islandu - se zaměřuje na anglofonní prostředí, kromě Anglie bude podniknut krátký exkurs do severní Ameriky v kapitole věnované fantasy adaptacím vikinských námětů. Další cíl bádání přestavuje Německo, v němž recepce staroseverské kultury zapustila hluboké kořeny a má bohatou, i když kontroverzní historii.
Pro čtenáře může být překvapením, že staroseverská tematika oslovila i mnohé české spisovatele, například Karla Hynka Máchu, Jaroslava Vrchlického či Julia Zeyera, a proto tato pouť po adaptacích vede nakonec do českých zemí s malou odbočkou na Slovensko.