Ezetimib je osvědčené hypolipidemikum s velmi dobře doloženými aditivními účinky na snížení koncentrací LDL cholesterolu (LDL-C) p ři současném podávání se statinem. Máme i důkazy ve smyslu ovlivnění cévního rizika a prognózy pacientů (studie SHARP, IMPROVE-IT).
Zejména posledně jmenovaná práce s následnými subanalýzami ukázala jasně, že razantní snížení hodnoty LDL-C představuje největší přínos pro nejrizikovější skupinu pacientů - tedy těch, kteří kromě akutní koronární příhody měli v anamnéze ještě další rizikové faktory (diabetes mellitus, hypertenze, cévní mozková příhoda, chronické onemocnění ledvin apod.). Analýza pacientů po aortokoronárním bypassu (CABG) ze studie IMPROVE-IT také dospěla k podobnému závěru - rizikovější pacienti po CABG měli při kombinační léčbě statinem a ezetimibem riziko výskytu primárního sledovaného ukazatele nižší o 20 %.
Bezpečnost ezetimibu přitom opakovaně doložila všechna provedená sledování a samozřejmě k její dokumentaci zásadně přispěla i studie IMPROVE-IT. Ani u pacientů, kteří při léčbě dosahovali koncentrací LDL-C < 0,8 mmol/l, nebyla pozorována žádná bezpečnostní rizika.
Odpověď na otázku, kde by měl ezetimib najít své místo po boku intenzivní statinové terapie, najdeme v doporučeních určujících priority použití inihibitorů PCSK9. Za hlavní z nich byli označeni nemocní s familiární hypercholesterolemií, pacienti s intolerancí statinů a nemocní ve velmi vysokém cévním riziku (zvláště ti s manifestní aterosklerózou s kumulací rizikových faktorů).
Tito pacienti potřebují snížit koncentraci LDL-C nejméně o 50 %, většina z nich v současnosti cílových hodnot nedosahuje a velmi často u nich není využita možnost kombinace statinu s ezetimibem. Ani příchod nových terapií do klinické praxe na postavení ezetimibu nic zásadního nezmění - podmínkou použití těchto léčebných modalit bude s velkou pravděpodobností právě podáv ání uvedené kombinace.