Anaerobní kapacitu lze hodnotit jako celkové množství energie, uvolněné z anaerobních zdrojů (kreatinfosfát a anaerobn í glykolýza) při krátkodobém výkonu s maximálním úsilím. Je důležitým předpokladem dosažení vysoké výkonnosti nejen u výkonů krátkého trvání, ale i ve sprintérských či "brejkových" situacích ve vytrvalostních nebo herních sportech.
I při volnočasových činnostech se lze setkat se situacemi, vyžadujícími vysoké zapojení anaerobních schopností (běh nebo jízda na kole do kopce, skoky a poskoky, sjezdové lyžování, tenis, squash a další raketové sporty, atd.). Na rozdíl od aerobní kapacity není testování anaerobní kapacity jednoznačné.
Rychlost a explozivní síla jako významná komponenta úspěchu v řadě sportů může být testována pomocí testu vertikálního výskoku 100 nebo Margaria-Kalamenovým testem. K testování anaerobní glykolytické kapacity je nejvhodnější Wingateský 30vteřinový test.
Velký počet dalších testů se vztahem k anaerobním schopnostem je založen na jednorázových motorických výkonech, na opakovaných sprintérských testech, na testech síly a silové vytrvalosti a dalších. Jejich pravidelná kontrola může odhalit kritický pokles anaerobních a silových schopností především v seniorském věku.