Tento příspěvek představuje vývoj alternativních škol v České republice od počátku 20. století. Po představení hlavních aktérů reformního hnutí škol po roce 1918 se autoři soustředí na pedagogické alternativní směry a inovativní programy, které se rozvíjejí od roku 1989.
Ukazují, za jakých podmínek mohou určité principy těchto škol mít vliv na většinové školy.