Metafora textu jako tkaniny patří k základním noetickým metaforám, které umožňují reflektovat jazykové útvary - jak z hlediska literárního, tak obecně kulturního. V antice je doložená už od homérských eposů.
Teprve v (římské) pozdní antice se na jejím základě ustavuje slovo textus, odvozené od slovesa texere "tkát", jako terminologické označení pro (psaný) text - do té doby patřil tento výraz k okrajové slovní zásobě latiny a měl různé významy jako "látka, tkanina, síť", "struktura", "řád, pořadí" apod. Terminologizace slova textus ale nezpůsobila vymizení těchto starších významů.
Komenský naproti tomu používá toto slovo pouze ve významu "text" a nepropojuje ho s metaforou textu jako tkaniny/tkaní, pro kterou si vyhrazuje výraz textura. Textura a textus tak pro něj vyjadřují dva aspekty jazyka a textu, na jedné straně proměnlivost a dynamiku, na druhé pevnost a autoritu.